Přirozené chování při výcviku koní
      Stále se setkávám s tím, že výcvik koně způsobem možnosti výběru vlastní volby koně na splnění požadavků člověka (Natural horsemanship) , je považován za nějakou další alternativu jezdeckého odvětví. Nikdo věšinou nehledá souvislost principů tohoto přístupu ke koni s využitím pro ostatní jezdecká odětví, i když vlastně vznikl právě na jiném způsobu řešení neřešitelných problémů u koní s různým využitím pro člověka, než bylo běžné.
     Zdá se, že odlišnost mezi tradičním způsobem výcviku jezdectví ve světě a touto prací s koněm snažící o optimální vztah s koněm, není v přístupu ke koni, neboť i u tradičního výcviku je také snaha o pozvolné učení koně sloužit člověku.
Měl by kůň pracovat ?       Za odlišné na NHS považuji využití etologie chování koní a psychologie koňského jednání, jako základ všech forem manipulace s koňmi, bez ohledu na jejich individuální vlastnosti. Za zatím největší problém považuji nepochopení či neschopnost vnímat koně a jeho projev a opačně sám být pro koně dostatečně čitelný, ale věřím že vědecká podpora, neboť zájem v tomto oboru vědecké činnosti narůstá, by mohla pomoci uspořádat tyto poznatky do systému, který může být chápán a používán většinou lidí, kteří mají co do činění s koněm. Ale co je NHS? Osobně se domnívám, že je to použití psychologie ve vztahu
s koněm. Určitě by stálo za komplexnější a hluboký výzkum toho, co probíhá v mozku koně a člověka, když oni se ovlivňují spolu navzájem, simulovat situace, kdy jeden dělá to,co chce ten druhý (ne vždy totiž o dané situaci rozhoduje člověk   i když dělá vše proto, aby to byl on kdo to rozhodne).
     Definovat HNS do jediné věty: Je to způsob (nebo snad umění?)dosáhnout toho, aby kůň z vlastní vůle a rozhodnutí, plnil naše požadavky. Ano, NHS je o tom přesvědčit koně o spolupráci s jezdcem, pokud je o to požádán. Jednoduché ne? Ale pozor, je zde hodně o čem přemýšlet.
      První věc, která vás okamžitě napadne je ta, že se kůň musí dobrovolně podílet na tom, o co je požádán. Určitě si uvědomujete ten rozpor mezi slovy "dobrovolně" a "musí". Pokud musíte něco udělat, potom to není dobrovolná činnosti, jak mi mnohý čtenář může oponovat. Myslím, že tam není žádný takový rozpor, ale měl bych to vysvětlit jinak, aby to nevypadalo, že něco jiného říkám a něco jiného dělám.
      Pro vysvětlení toho co, jsem zde napsal výše, nemohu brát přístup ke koni na kterého se chci pouze chodit dívat, případně ho fotografovat, nebo je mi inspirací pro obraz. Jistě, pokud někdo má svého koně pro tento účel nevidím v tom nic špatného je přeci věcí každého majitele nač koně využívá nicméně, je ještě jeden z účelů, proč vlastnit koně. Pro tuto skupinu jsou asi mé úvahy daleko praktičtější, i když i u fotografování, či kresbě, chceme, aby koník stál tam či tam a nesnažil se před námi prchnout, nebo nás "vynést v zubech".
Ale drtivá většina koní dělá něco víc pro své majitele, než že jim poskytují psychickou úlevu, či inspiraci. Dělají to, ať se jim líbí nebo ne. Tím mám na mysli jakékoli sportovní či pracovní věci, které koně vykonávají.
     Osobně zastávám názor, že každý by měl mít nějakou vhodnou pracovní činnost v životě, dle svého věku a zdravotní stavu. Málokdo si klade otázky o tom, zda lidé by měli pracovat, nebo ne, neboť většinou předpokládáme, že bychom měli všichni být užitečné pro ostatní, neboť jsme schopni pracovat. Je však pravděpodobné, že většina lidí, vykonává práci, kterou by nejraději nedělali, nebo jinak nejsou spokojeni s pracovními podmínkami, a domnívají se, že by se to mělo změnit. Ale musíme začít tím, že existují stovky milionů lidí, kteří by rádi měli dobrou práci. Ti, kteří mají privilegium mít dobrou práci, ale také často nejsou spokojeni. Jeden je nespokojený se mzdou, počtem hodin a dnů práce, pracovních podmínek, stěžují si na své nadřízené, jiní na své podřízené, někteří lidé si stěžují na daně, které platí, ceny z pronajatých prostor, další si stěžují na služby státní zprávy, někteří na množství hypoték, nemocí svých zvířat, nebo plodin, přírodní katastrofy, marketing, atd..
Je tu někdo kdo pracuje v ideálních podmínkách, aniž by byl bez jakékoli stížnosti? Dokonce i ti, kteří se věnují tomu, co se jim líbí, mají někdy stavy, kdy se jim nechce pracovat. Většina lidí má pracovní plány, které splňují, neboť kdyby tak neučinili, mohli by přijít o práci, nebo o část mzdy za nesplnění úkolu. Ve většině zákoníků práce jsou uvedeny postihy pro zaměstnance, které při déletrvající, nebo opakované absenci, uplatňují sankce vedoucí k až rozvázání pracovního poměru. Na světě bylo oficiálně zrušeno otroctví a lidé, kteří mají práci, se mohou svobodně rozhodnout, zda chtějí pracovat, či nokoliv.
     I když málokdo má svou práci rád, domnívá se, že je jeho povinnost dobrovolně a bez porušení předpisů pracovat, případně že on sám je povinnen
Měl by kůň pracovat ?
zajistit sobě i druhým práci, pokud je zaměstnavatel, nebo odvést dobrou práci pokud je to osoba samostatně výdělečně činná. A pokud budeme předpokládat, že lidé toto musí přijmout dobrovolně, a dokonce vykonávat práci i k vůli svým dětem, dokud ony nejsou v produktivním věku, proč by to také nemohli udělat koně pro nás? Jak vidíte, není tam žádný rozpor, můžete odmítnout dobrovolně něco, co musíte udělat, i když se vám to nelíbí, nebo to chcete udělat jinak. Samozřejmě, je třeba dbát na extrémní pracovní podmínky, jak člověka, tak koně, nezneužívat jejich ochoty a snažit se aby je práce pokud možno těšila.
      Lidé jsou obecně placeni a odměňováni penězi, u koní však musíme hledat něco co má pro jejich život nějakou opravdovou hodnotu. Pro koně je to pocit bezpečí a klid (úspory energie). Ptám se, zda za svou práci nechtějí příliš mnoho? Myslím, že se shodneme, že nikoliv a tudíž jim můžeme bohatě zaplatit! Musíme být chápající, empatičtí a milující, ale zásadně spravedliví, důslední, netolerovat prohřešky, proto musíme vědět, že spravedlnost má dva aspekty, odměnu a korekci, pozitivní a negativní zesílení. Pokud jsou tyto zásady opravdu důsledně dodržovány a správně hodnoceny, bude se pozitivní chování shodovat s dobrou odměnou a nápravná opatření s nežádoucím chováním jednotlivce, ať už je to člověk, kůň, pes apod.. To je zásada spravedlnosti a přiměřenosti.
Měl by kůň pracovat ?
Když mluvíme o systému odměn a oprav, mnozí mluví o behaviorismu. Behaviorismus je nástroj, který nám umožňuje zjistit stav a chování každého jednotlivce, které patří do všech druhů vyšších živočichů a generovat jeho odpovědi a postoje obsahující žádoucí a nežádoucí chování, ale to se dostáváme do oblasti psychologie. Nechci zde tedy rozebírat zda výše uvedené postupy se více přiklánějí k behaviorismus, či mají vztah k zákonům přirozeného chování, nebo zda se jedinec chová na základě podmiňovacího zákona.
     Mechanizmus který mám na mysli, je postaven na zkušenostech, kdy kůň dělá to , co po něm požaduje jeho vůdce, na základě zkušenosti strachu, nebo bolesti v procesu, kdy naopak odměnou je klid a pocit bezpečí. Jen musíme rozebrat pojem, který je spojen s negativní posílením, nápravou a disciplínou. Nesmíme ztrácet ze zřetele, že ve všech sociálních vztazích, musí být tato složka. Nemůžeme si myslet, že jakákoliv skupina vyšších živočichů, včetně skupiny, které je vlastníkem a zpravidla i vůdcem člověk, může být chápána jako společnost, či případně členský stát, kde si každý může jedinec dělat beztrestně co chce, bez obavy ( či strachu) z postihu za své negativní chování. Všichni jedinci musí přijmout rozhodnutí jeho disciplinovaného vůdce, který musí rovněž splnit své povinnosti vůči jemu podřízeným členům.

Svatopluk Tomíšek
Nahoru